Vymítač Poťouchů – Miloš Kratochvíl

Je to skoro čtrnáct dnů od chvíle, co nás navštívil pan spisovatel Miloš Kratochvíl. A přes to, že uplynul nějaký čas, ve mně, a věřím, že nejsem sama, zůstává příjemně hřejivý pocit z jeho návštěvy. Nebyl jen velmi vtipný, jak jsme vzhledem k jeho titulům všichni očekávali. Byl rovněž velmi moudrý, lidský, přátelský. Sdělil nám mnoho o sobě, i věci, které se asi neříkají lehce. Jak vůbec může člověk s takovým osudem psát tak mile a vtipně? Možná právě proto, možná, že jeho předávaná radost je ta opravdová, taková, co zbude, když ty ostatní spláchne nějaká ta pohroma.

Děti z klubu ale nespadly do podobného přemítání, jako já. Živě se zajímaly především o to, co pan Kratochvíl napsal. Naštěstí si vzal velkou tašku svých knih, a tak všichni, kdo chtěli něco koupit, si přišli na své, dokonce i s vtipným věnováním.

Největší úspěch asi slavili Klofáci, no, nekupte si návod na balení holek. Zajímavé je, že o titul projevila zájem především děvčata, chtějí snad poznat kdo je balí? Nebo chlapcům poradit? Ať tak, či onak, Miloš Kratochvíl je nyní pro nás nejen už známým člověkem, ale také takovou značkou kvality, podle které si děti knížky vybírají.

TN