Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Svátek

Svátek má Ivan

Zítra má svátek Adriana

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den boje proti narkomanii
  • Mezinárodní den na podporu obětí mučení

Aktuální počasí

Počasí dnes:

25. 6. 2017

poloj

Bude skoro jasno až polojasno, k večeru na JV až oblačno, ojediněle přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 27 až 31°C, na JV kolem 33°C. Noční teploty 16 až 12°C.

Přehrát/Zastavit Další

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 3
DNES: 30
TÝDEN: 735
CELKEM: 48355

Obsah

Historie obce

 

Původně se ves nazývala Hlávecko. A to nejspíše proto, že přípona -sko se používala pro zaniklé a po čase obnovené osady. „Tvar Hlávecko se změnil na Hlavečník již ve 13. století, nejspíše v době, kdy ves držel Sezima z Hořepníka (Sezema de Horupnik).“[1] „Celkový katastr obce měří 639 ha (316 ha pole, 41 ha luka, 254 ha lesy). Pole jsou málo výnosná, většinou písčitá. Dobrá půda – jílovitá hlína - jest ode vsi k Rasochám – pruh od křížka. Pšenice a ječmen se málo daří. Pěstuje se většinou samé žito a brambory, skrovně pěstuje se cukrovka a čekanka.“ „Pole jsou odvodněna. Obec jest obklopena lesy. Lesy se jmenují severně od vsi Sokolí, jižně Splávy, východně Skřípěř.“[2] V minulosti se v těchto lesích pálívalo dřevěné uhlí a vyráběla kolomaz, která se vozila až na Moravu. K obci patří rybník o rozloze 0,015 ha a kopec jménem Písník, po kterém vede cesta do Rasoch.

„Dle ústního podání byl prý Hlavečník založen původně v místech, kde se nyní říká na Topolské. Bylo tam asi 12 chalup, jež vzaly zkázu asi ve válce třicetileté, byvše nepřátelským vojskem, snad švédským, vypáleny a zbořeny. Nová osada byla potom stavěna v místě nynější obce.“[2] První zmíňky o existenci obce jsou již ze 13. století. Přesněji řečeno z roku 1228. Toho roku byla obec Hlavečník darována Opatovickému klášteru. Toto darování bylo potvrzeno králem Přemyslem Otakarem I. Poté patřil k panství Hradišťko, jehož majitelem byl tehdy Sezima z Hořepníka. Celé panství poté přešlo dědictvím na Dědocha z Třebelovic, řečeného z Žiželic a potvrzeno mu roku 1299 králem Václavem. Od roku 1324 patřila obec Petru z Rožmberka, Jindřichu z Wartenberka a hrabatům Valdštýnovým. Roku 1517 jí přebírá Zdeněk Lev z Rožmitálu. 1533 patří Janu z Perštejna, který jej roku 1547 prodává králi Ferdinandu a připojuje k Chlumeckému panství. K němu patřily vesnice Hlavečník, Chýšť, Kolesa, Komárov, Přepychy, Strašov, Újezd, Vápno a Malé Výkleky. Kronika se zmiňuje o tom, že v blízkosti obce byla možná svedena bitva Žižky s králem Zikmundem. Ovšem na žádné důkazy o této události jsem při svém bádání nenarazila.

„Do Žiželic n./C. patří katolíci farností, ale pohřebiště pro hlavečnické zesnulé je při filiálním kostele v Rasochách. Evangelíci mají faru v Krakovanech. Farář církve československé jest v Chlumci n./C. Židů zde není.“[2] Roku 1930 bylo z celkového počtu 557 obyvatel, 77 % římskokatolické církve, 15 % československé a 5 % bez vyznání výry. 3 % patřili církvi evangelické. Obyvatelé Hlavečníka se zabývali hlavně zemědělstvím. Na svých i na obecních polích. Mnozí byli zaměstnáni jako posluhovači v nedalekém Národním hřebčíně V Kladrubech nad Labem a Selmicích vzdálených 8 km.

Do roku 1878 navštěvovali zdejší děti školu v Rasochách. V roce 1879 byla postavena škola v Hlavečníku. Původně jako jednotřídní, která se později rozšířila na trojtřídní. 2. srpna 1924 škola vyhořela. Zničena byla velká část pomůcek i nábytku. Škola v té době naštěstí nebyla obydlená. S nákladem 740 000 byla postavena nová a dodnes nese název Masarykova. „Po celou dobu trvání nové školy usiluje obec o povolení otevření měšťanské školy, ale jsou překážky rázu finančního.“[2] Dvanáct let byla vystavěná škola prázdná, protože měšťanská nebyla úřady povolena. Zákon o újezdních měšťanských školách ze dne 25. prosince 1935, vstoupil v platnost 1. ledna 1936. Ten pomohl k uskutečnění rozšíření na školu měšťanskou. Dnes je tu základní devítiletá a mateřská škola.

Kdysi se v Hlavečníku našly střepy z „popelnice“, které byly uloženy v místní škole, ale při požáru byly zničeny. Přibližně před osmdesáti lety proslavil obec nález pana Dařílka. Při úklidu shořelého stavení našel kamenný hrnek s pražskými a míšeňskými groši z roku 1260, které předal Národnímu muzeu v Praze, kde jsou pod jeho jménem vystaveny.

Počet obyvatel roku 1843 čítal 416 a domů 53. V roce 1890 to bylo už 556 obyvatel a 101 domů. Podle sčítání lidu žilo v roce 1921 v obci 610 obyvatel z toho 201 žen. V roce 1930 tento počet klesl na 557 obyvatel a roku 1947 na 435 obyvatel. Dnes v Hlavečníku žije okolo 261 obyvatel a je zde 140 domů.


[1] Blíže PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl 1. A-H. Praha, 1954, s. 628-629.

[2] Kronika obce Hlavečník. Archiv Josefa Kosiny.

Článek byl převzat ze seminární práce Terezy Slánské.